Letos přišlo do EU nelegálně o 73% více lidí než loni. Migrační krize nabývá na síle
Za prvních deset měsíců letošního roku přišlo do Evropské unie nelegální cestou 275.500 lidí. Je to o 73 procent více než za stejné období loňského roku a nejvíce od roku 2016. Migranti nejčastěji využívají cestu přes Západní Balkán, počet těch, kteří od ledna do září vstoupili nelegálním způsobem do zemí Evropské unie po takzvané balkánské trase, se meziročně zvýšil o 170 procent.
Vnější hranice EU by měla strážit agentura Frontex, a do těchto operací je aktuálně zapojeno 2300 jejích příslušníků. Zhruba 500 z nich působí na Balkáně, kde je nápor migrantů v poslední době největší a také od loňska roste nejrychleji. Lidé zadržení v této oblasti kvůli nelegální migraci pocházejí nejčastěji z Afghánistánu, Iráku a Burundi. Vzhledem k objemu nelegálních příchozích ovšem toto číslo vypadá značně podhodnoceně, protože 500 policistů je na celý Balkán opravdu málo. I z těchto důvodů je v návrzích Evropské komise, že agentuře by se měl v následujících letech významně navýšit rozpočet. Z 544 milionů eur v roce 2021 by se měl vyšplhat až na 900 milionů eur v roce 2027. Jak významně do ovšem ovlivní efektivitu této agentury, která mnohdy nelegálním migrantům spíše pomáhá, než by proti nim bojovala, je otázkou.
Druhou nejčastěji využívanou trasou je ta přes Středozemní moře, kudy letos do EU přišlo 79.140 lidí, z toho přes 7000 za říjen. Popularita této trasy meziročně mírně klesá, nejčastěji ji využívají migranti z Egypta, Tuniska a Bangladéše. Frontex monitoruje ale i pokusy o nelegální cestu do Británie přes Lamanšský průliv. Za první tři čtvrtletí jich bylo 62.323, což je o 70 procent více než za stejné období loňského roku. Během října se na tuto cestu vydalo na 10.000 lidí.
Situace v České republice se samozřejmě návazně zhoršuje také, kontroly na hranicích se Slovenskem zajistily od září skoro 8800 nelegálních migrantů, jak uvedl mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Denně je na ostrahu hranic na dvanáctihodinovou službu nasazeno kromě vojáků 150 policistů a 400 členů aktivních záloh. Ze stejného důvodu zaznívají v Německu výzvy k obnovení kontrol na hranici s ČR.
Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana je o situaci nutné jednat také s Tureckem, které má na svém území velký počet uprchlíků ze Sýrie i jiných zemí, kteří se chtějí dostat do EU. Právě Turecko ovšem Evropu uprchlíky na svém území poměrně často vydírá a tak mu Evropská unie platí za jejich strpění nemalé peníze, jedná se řádově o miliardy eur.
Na pozadí potravinové krize vyvolané v zemích třetího světa sankcemi, které Evropa a USA uvalily na Rusko, nelze předpokládat, že by se tento trend změnil. Naopak se nanejvýš pravděpodobně budeme muset vyrovnat se stále rostoucími počty těchto migrantů i v naší zemi. Pokud tedy celoevropský Frontex není schopen účinně pracovat na jejích vnějších hranicích, musíme počítat s tím, že se v dohledné době potřeba ochrany hranic České republiky ještě navýší.
CENZURA Donald Trump Drahé energie Ekonomika Elon Musk Energetická krize EU EU parlament finance Francie Generál Pavel GREEN DEAL ideologie imigrace Islám Jana Marková Joe Biden Komentář Korupce LGBT Maďarsko migranti Ministerstvo vnitra Multikulturalismus Názor Německo ODS Petr Fiala Politika Polsko Prezidentské volby 2023 pětikoalice Rusko Slovensko Twitter Ukrajina USA Velká Británie Vláda ČR Volby do Kongresu 2022 Válka na Ukrajině Vít Rakušan Zdražování ČEZ Čína
