O funkci prezidenta republiky se bude ucházet jednadvacet zájemců
Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Je to podobné jako před pěti lety, kdy se nominovalo o jednoho uchazeče méně.
První kolo volby se koná 13. a 14. ledna a Ministerstvo vnitra ještě musí překontrolovat, zda přihlášky mají zákonem požadované náležitosti, včetně správnosti údajů na peticích na podporu kandidatury a výsledná jména oficiálně oznámí 25. listopadu. Volit se bude opět přímou volbou, kdy premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval.
Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti . Jsou to Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Tomáš Březina, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Karel Janeček, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Denisa Rohanová, Josef Středula, Tomáš Zima a Pavel Zítko. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. 23. listopadu 2012 totiž tehdejší šéf odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych oznámil, že jeho úřad vyřadil z historicky první přímé volby prezidenta tři uchazeče. „A to pana kandidáta Dlouhého, pana kandidáta Okamuru a paní kandidátku Bobošíkovou,“ řekl tehdy. Vnitro v roce 2012 chyby v podpisových arších neprůměrovalo, ale sčítalo. To pak u Nejvyššího správního soudu napadla Jana Bobošíková. Spor vyhrála a stát ji musel do prezidentské volby vrátit. To se letos opakovat nebude, chyby v arších se budou dle tohoto rozhodnutí průměrovat.
Některé pochyby kolem podpory kandidátů ovšem zůstaly, a to hlavně ohledně podpory poslanců a senátorů. Letos ústavní právníci diskutují třeba o tom, jestli může jeden poslanec či senátor podpořit jen jednoho, nebo více prezidentských adeptů. „Zákon nám explicitně nedává pokyn k tomu, abychom odmítli teoreticky duplicitní podpisy,“ řekl ředitel odboru voleb ministerstva Tomáš Jirovec.
Dva uchazeče o Hrad podpořila letos svým podpisem například senátorka Adéla Šípová (Piráti). „Mně se zdálo, že zrovna tuhle otázku vyřešil před pěti lety Nejvyšší správní soud, že to má být vázáno prostě na jednoho a ministerstvo vnitra tento názor neakceptovalo,“ uvedl vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. „Můj názor je, že to není ideální, že toto by se ale mělo změnit nějak v zákoně, a pokud ta situace nastane, v těchto volbách by to opět mělo být akceptováno, “ uvedl člen katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss.
Dále není jasné, zda může Ministerstvo vnitra započítat i letošní podpisy od senátorů, kterým mezitím skončil mandát. Ty využil při podání kandidatury třeba uchazeč o post prezidenta Tomáš Zima. „My uznáváme podpisy, pokud v době podání kandidátní listiny senátoři či poslanci, kteří navrhují kandidáta, jsou poslanci nebo senátory, mají ten mandát v době podání kandidátní listiny,“ podotkl Jirovec.
Je zarážející, že ani další pětileté období nestačilo našim zákonodárcům a ústavním právníkům na to, aby bez jakýchkoliv pochybností ujasnili a sjednotili systém podpory kandidátů při přímé volbě prezidenta, a předešli tak případným dohadům a nejasnostem.
CENZURA Donald Trump Drahé energie Elon Musk Energetická krize EU Francie GREEN DEAL ideologie imigrace Joe Biden Korupce LGBT Maďarsko Multikulturalismus Názor Německo Petr Fiala Politika Prezidentské volby 2023 pětikoalice Slovensko Twitter Ukrajina USA Velká Británie Vláda ČR Volby do Kongresu 2022 Válka na Ukrajině Čína
