Cíl našeho předsednictví v EU: klimatická změna
„Lidstvo má na výběr buď spolupracovat, nebo vymřít. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevraždy,“. I to zaznělo za účasti Petra Fialy na klimatické konferenci v Egyptě.
Při současné bezprecedentní energetické krizi je podle vedoucího naší delegace a náměstka ministra pro životní prostředí Jana Dusíka jedním z cílů našeho předsednictví v EU právě to, jak dostat pod kontrolu stále závažnější klimatické změny. Je to propojeno i s aktuální unijní agendou, protože se v Bruselu paralelně dojednává finální podoba balíčku Fit for 55. Ten je samozřejmě svázaný s Pařížskou dohodou a se závazky snížit emise tak, aby teplota nepřesáhla 1,5 stupně Celsia, a tomu odpovídající evropské závazky. (Prakticky se projeví například tím, že po roce 2035 již nebude prakticky možné zakoupit auto se spalovacím motorem.) Dusík to uvedl na klimatickém summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu, kde se podle svého prohlášení, zástupci 195 zemí i nevládních organizací snaží najít cestu, jak dostat pod kontrolu stále závažnější klimatické změny.
Na loňské konferenci v Glasgow se světoví lídři dohodli, že udělají vše pro to, aby se země neohřála o více než výše zmíněného půldruhého stupně oproti době před průmyslovou revolucí, což se ale postupem času jeví jako značně nereálné. Pokud průběžně k tomuto překročení dojde, byl stanoven jako meta rok 2100, kdy by oteplování mělo souborem opatření a omezení pod tuto hodnotu opět klesnout. Jelikož je tento summit pojímán jako implementační, zabývá se již konkrétním zapojením jednotlivých států do tohoto procesu. Dané oblasti jsou v zásadě čtyři – snižování emisí skleníkových plynů, adaptace na změnu klimatu, řešení škod způsobených změnou klimatu a financování všech daných opatření.
Premiér Petr Fiala v úterý na konferenci řekl, že vyústění energetické krize, kterou akcelerovala válka na Ukrajině, může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně. Toto je prý potřeba komunikovat lidem a vysvětlit jim, jakým způsobem mohou přispět ke snížení nejen svého dopadu na životní prostředí, spotřebu energií, ale i vytvářet k tomu potřebné finanční nástroje. Ministerstvo životního prostředí na základě toho předpokládá, že dojde k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů, a že skutečnost, že nemáme dostatek energií a jejich ceny jsou nepředvídatelně vysoké, jsou spíše takovým vykřičníkem, že k této transformaci musí dojít.
Co říci závěrem? Česká vláda se chlubí tím, že omezení prodeje spalovacích motorů je první z řady vyjednávaných částí klimatického balíčku, kterou se českému předsednictví a europoslancům podařilo uzavřít. Nelze namítat nic proti ochraně životního prostředí, ale s přihlédnutím k tomu, že nejnovější spalovací motory splňují ty nejpřísnější normy a naopak u elektromobilů není vyřešena spousta otázek včetně té hlavní, což je životnost a problematická likvidace baterií, je důvod k radosti v tomto kontextu nepochopitelný a je třeba si položit otázku, jestli to není spíš pod vlivem „zelené“ ideologie, než racionálních a pravdivých dat. A to samé platí u obnovitelných zdrojů energií, kde naše republika nejen, že není na něco takového připravena, ale vzhledem k její poloze a možnostem to není opět zcela technicky možné. Obzvláště v případě, že ani jaderná energie nemá být do obnovitelných zdrojů počítána.
CENZURA Donald Trump Drahé energie Elon Musk Energetická krize EU Francie GREEN DEAL ideologie imigrace Joe Biden Korupce LGBT Maďarsko Multikulturalismus Názor Německo Petr Fiala Politika Prezidentské volby 2023 pětikoalice Slovensko Twitter Ukrajina USA Velká Británie Vláda ČR Volby do Kongresu 2022 Válka na Ukrajině Čína
