Sněmovna projednává novelu branné legislativy
Obyvatelé asi získají další možnost, jak se zapojit do obrany České republiky. Zavede ji vládní novela branné legislativy, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který by o ně požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Dále umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav.
V současnosti se lidé mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který by o ně požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, Sněmovna by je mohla zrušit.
Nejkritičtěji se k navrhovaným změnám stavěl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, podle kterého se branná legislativa upravuje „pro účely zapojení občanů České republiky do válečného konfliktu“. Pozastavil se nad tím, že v souvislosti s dobrovolným předurčením zákon nehovoří o obraně České republiky. „Je zde velké riziko, že tento institut, ale nejen on, by mohl sloužit k vyslání českých občanů do zahraničí, například na bojiště na Ukrajině,“ prohlásil Fiala. Koaliční poslanci se proti tvrzení, že vláda chce zatáhnout Českou republiku do války, ohradili. „Opravdu strašíte velkou část populace a zároveň říkáte, že reagujete na zastrašené lidí,“ uvedl Jiří Horák (KDU-ČSL).
Poslanec ANO Michal Ratiborský uvedl, že hnutí je pro zvýšení branné přípravy, novela by ale měla podle něho závažné dopady na obyvatele. Připomněl návrh ANO, podle kterého stát podporoval spolky připravující občany na obranu státu. Josef Bělica (ANO) se zase pozastavoval nad tím, že vojenské úřady budou nově moci každého občana informovat o vzniku branné povinnosti, které podléhají všichni od 18 do 60 let.
Předloha dále upravuje vymezení operačního nasazení zejména kvůli zahraničním misím české armády a zakotví zákonnou úpravu vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici. Umožní používat vojenské zbraně a další prostředky, například rušičky signálu, vrhače sítí a lasery, k zamezení letu dronů nad vymezenými oblastmi. Na úřadu vlády novela uzákoní pozici poradce pro národní bezpečnost, kterým je nyní Tomáš Pojar, a to i jako tajemníka Bezpečnostní rady státu.
Poslanci opozičního hnutí ANO zablokovali žádost kabinetu o její schválení už v prvním čtení. Stejně jako SPD chce širší debatu a předkládat pozměňovací návrhy. Navrhovanými změnami se nyní budou zabývat poslanci branného výboru ve standardní dvouměsíční lhůtě. Koalice neprosadila její zkrácení na polovinu.
CENZURA Donald Trump Drahé energie Ekonomika Elon Musk Energetická krize EU EU parlament finance Francie Generál Pavel GREEN DEAL ideologie imigrace Islám Jana Marková Joe Biden Komentář Korupce LGBT Maďarsko migranti Ministerstvo vnitra Multikulturalismus Názor Německo ODS Petr Fiala Politika Polsko Prezidentské volby 2023 pětikoalice Rusko Slovensko Twitter Ukrajina USA Velká Británie Vláda ČR Volby do Kongresu 2022 Válka na Ukrajině Vít Rakušan Zdražování ČEZ Čína
